VII. 2004 Před nedávnem se mi ozval kolega-modelář Aleš, který si na Webíčku vyhlédl Bipa. Vyměnili jsme si pár mailů a Bipův sourozenec byl na světě. Podle zaslaných fotek (a později na vlastní oči) to vypadalo na perfektní a čistou práci. Konstrukce je téměř identická s mým exemplářem, jen ocasní plochy nejsou tak velké (a hned to vypadá lépe), v horním křídle je vybrání pro snadnější nastupování pilota (však ten jeho je taky urostlejší) a ještě pár drobností. Alešův stroj (první RC!) je opravdu nádherný, dobře postavený, vkusná povrchová úprava a ještě asi o půl kila lehčí, než ten můj. Klobouk dolů. Nakonec jsem dostal nabídku, abych ho zalétl. Kde se v těch lidech ta důvěra bere? Dost jsem váhal, než jsem kývnul, nejsem nijak dobrý pilot a éra by mi bylo líto. Nakonec jsme se dohodli na dni "D" a Aleš přivezl svého mazlíka do Klecan. Počasí téměř ideální, bezvětří, jen toho horka by mohlo být nepatrně méně. Sestavení letadel, památeční snímek, kontrola těžiště (poučen ze záletu mého stroje), smyslu výchylek a už se startuje. Pár metrů rozjezdu, ostruha se zvedá (zatím stejné, jako umě), lehké přitažení a.... nahoru, dolu, nahoru, dolu (taky jako u mě - jen NE ZAS NA TU STŘECHU!!!....). Tentokrát bylo letadlo ale ovladatelné, jen ty výchylky kdyby nebyly tak velké. Po chvilce ródea se daří Bipa ovládnout a v pořádku přistát. Tep tak 180, třas rukou, že bych se lžící do pusy netrefil. Následuje srovnání výchylek podle toho mého, odstranění závaží na ocase (opravdu bylo třeba dovážit vzadu), takže jsme těžiště posunuli ještě o kousek dopředu. Jdeme na druhý start. Taky adrenalín, sice už o něco méně, ale stále boj. Zkusili jsme zapnout exponenciály, je to o něco lepší, ale oku to stále nelahodí. Při čtvrtém startu už to docela jde, trochu jsem se zklidnil, v dostatečné výšce jsem zkusil přemet a výkrut, oboje OK. Přistání proběhlo také bez újmy. Díky nižší hmotnosti Alešovo letadlo klouže líp, než moje. Ještě to ale bude chtít doladit podélnou stabilitu. Ještě si dovolím poznámku k použitému motoru ASP 7,5ccm. Jak ten šel lehce nahodit! Žádné nekonečné mlácení do vrtule, jen protočení jedním prstíčkem. Pouze pro nastartování teplého motoru jsme nakonec použili startér. Na posledním snímku je stavitel a majitel tohoto krásného éra. To už bylo po všem a bylo jasné, že si kolega poveze domů Bipa vcelku. Netroufám si odhadnout, komu se ulevilo víc.....